Došlo ke změně při uzavírání pracovních smluv, dodatků, mzdových výměrů pro rok 2020. Je potřeba promítnout zvýšení mzdy do všech pracovních smluv a případně pro rok 2020 udělat dodatky či nové mzdové výměry.
Od 1.1.2020 se zvyšuje minimální mzda a to takto:
nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí:
Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy
v Kč za hodin v Kč za měsíc
1. 87,30 14 600
2. 96,30 16 100
3. 106,40 17 800
4. 117,40 19 600
5. 129,70 21 700
6. 143,20 24 000
7. 158,10 26 500
8. 174,60 29 200
Zvýšení mzdy je nutno promítnout i do dohod o provedení práce a je nutno zachovávat nejnižší úroveň za hodinu. Pokud budete dávat základní mzdu na HPP například ve skupině č.3, druh páce : administrativa, hrubá mzda 17 800,- Kč, pak na dohodu o provedení práce - druh práce administrativa nesmí být méně za hodinu než 106,40, ale nemělo by být ani více. Hodinová odměna na z dohody o provedení práce nesmí být vyšší než má hodinovou sazbu zaměstnanec se stejným druhem práce jako zaměstnanec na dohodu o provedení práce.
Katalog prací:
Společnost by měla vydat pracovní řád a k tomu katalog prací, kde bude uvedeno že např. administrativní pracovník může mít mzdu v rozpětí 17.800,- až 22.000,- a pak můžete každému zaměstnanci s tímto druhem práce dát jinou mzdu. Pokud tento katalog vydaný není a každý administrativní pracovník bude mít jinou výši mzdy, tak se společnost vystavuje pokutě od úřadu práce a nově i od hygieny. V zákoně je ustanoveno, že zaměstnanci musejí mít stejnou mzdu za stejnou práci.
Pokud již máte vydaný pracovní řád tak si nezapomeňte aktualizovat pro rok 2020.
Ustanovení zákona:
§ 110
(1) Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
(2) Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.
(3) Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.
(4) Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.
(5) Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.
Prodlužování smluv na dobu určitou:
POZOR možná u Vás již někteří zaměstnanci musí mít smlouvu na dobu neurčitou.
Doba pracovního poměru na dobu určitou mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmí přesáhnout tři roky ode dne vzniku pracovního poměru na dobu určitou a může být opakována nejvýše dvakrát (§ 39 odst. 2 zákoníku práce). Z daného plyne, že pokud je pracovní poměr sjednán na dobu šesti měsíců a následně je dvakrát vždy na šest měsíců prodloužen, maximální doba tohoto pracovního poměru na dobu určitou je 18 měsíců. Pak by muselo na 3 roky dojít k přerušení tohoto pracovního poměru mezi týmiž účastníky a nově by bylo možné uzavřít pracovní poměr na dobu určitou. Výše uvedené však platí, pokud se nejedná o výjimky stanovené zákoníkem práce - specifický druh prací, např. sezónní (§ 39 odst. 3 a 4 ZP).
Trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou se pak mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.
Zkušební doba:
Zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den nástupu do zaměstnání.
U běžných pozic může zkušební doba činit nejdéle 3 po sobě následující měsíce.
U vedoucích pozic může jíž až o 6 po sobě následujících měsíců.
Ve zkušební době může zaměstnanec i zaměstnavatel pracovní poměr kdykoliv ukončit, a to bez udání důvodu.
Pokud zaměstnanec ve zkušební době onemocní, v prvních 14 dnech nemoci je podle zákoníku práce chráněn proti výpovědi.
O dny, kdy pracovník byl nemocen a nebyl v zaměstnání, se pak zkušební doba prodlužuje.
Pokud je pracovní poměr sjednáván na dobu určitou, nesmí být zkušební doba delší než polovina sjednané doby trvání pracovní smlouvy. Při pracovním poměru na 4 měsíce tak zkušební doba nesmí přesáhnout 2 měsíce. Pokud by si strany sjednaly zkušební dobu přesahující tyto limity, bude zkušební doba platná, ale skončí již uplynutím zákonného limitu. Jednou sjednanou zkušební dobu nelze dodatečně prodlužovat – se zkrácením se souhlasem obou smluvních stran však problém není.
Ochranná lhůta pro nemocenské náhrady po ukončení pracovního poměru:
Jestliže zaměstnanec nastoupí na nemocenskou v zákonné 7denní ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru, potom mu vznikne nárok na nemocenskou, která náleží od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.
V prvních 14 dnech nemoci náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Náhradu mzdy je možné čerpat pouze po dobu trvání pracovního poměru. Způsob ukončení pracovního poměru nemá vliv na nárok nemocenské v ochranné lhůtě.
